Patřím mezi autory, kteří jsou jen málokdy schopni psát při hudbě. Abych něco napsala, potřebuju se soustředit pouze na text. Nevadí mi ševelení lidí okolo, taková kavárna je pro mě ideální místo na psaní (pokud tedy mají nějaký dobrý čaj). Hudba mě ale nutí soustředit se spíše na ni a já pak netuším, kde jsem zkončila.
Na druhou stranu hudba je pro mě nepostradatelná, co se týče vymýšlení jednotlivých scén. Než jakoukoliv napíšu, musím zavřít oči a představit si ji jako film (tedy v mém případě spíše anime). Ta hudba je tam potom nutná, protože… no však víte, scény ve filmech by byly možná tak z poloviny epické bez hudby podporující atmosféru.
Díky hudbě je pak má představa živější a já jsem lépe schopna ji popsat. Navíc díky ní ovládám i tempo. Ale dost už povídání, tenhle článek by měl být více o hudbě. Proto tu pro vás mám már interpretů, kteří mi pomáhají tvořit.
John Dreamer
John Dreamer je německý hobby skladatel, který ve svém repertoáru několik skladeb, které jsem si opravdu oblíbila. Mnoho lidí sice říká, že jsou na jedno brdo, ale mně se konkrétně tohle brdo líbí, takže jsem ráda, že těch písní je víc. Některé jeho skladby mám vázané k určitým scénám či postavám. Například tato dole se v mé hlavě váže k Leně, hlavní postavě Čarodějčiny pomsty.
Lena Chappelle
Lena Chappelle je spisovatelka a skladatelka pracující pro společnost ArenaNet, která má na svědomí mou milovanou NFFORPG Guild Wars 2. Její hudbu najdete hlavně v prvním z datadisků jménem Heart of Thorns.
Skladba, kterou sem vkládám, ve mně vyvolává poněkud rozporuplné pocity, což není způsobeno ani tak hudbou jako spíše boss fight, v němž zazněla (ještě teď cítím ty zpocený ruce). Často ji poslouchám, když si potřebuju navodit atmosféru souboje s někým, koho ta postava z duše nenávidí a kdo jí hodně ublížil.
Na tomto kusu spolupracovala s Maclainem Diemerem.
BrunuhVille
Portugalský skladatel, který svou hudbu skládá na keyboardu. Jeho hudba evokuje čisťounký les plný víl a vlků a člověku dodává pocit naděje a odvahy.
Skladby mají keltský nádech a často v nich zaslechnete flétny a dudy. Tahle konkrétně je jedna z nich, které definují Píšťaličku, hlavní postavu mého rozepsaného fantasy s pohádkovými motivy Ztracený poklad.
Beltaine
Polská folková kapela, která se jmenuje po keltském svátku plodnosti, který se slaví v noci z 30. dubna na 1. května.
Tohle skladbu poslouchám celkem často a pojí se mi s několika plánovanými bojovými scénami ve Ztraceném pokladu.
Tartalo Music
Tohle je taková moje chuťovka, protože já prostě miluju dudy. Skladby od tohoto skladatele se mi pojí k několika scénám, většinou akčním a bojovým.
Sawano Hiroyuki
Tenhle geniální japonský skladatel mi učaroval už první skladbou. Jeho hudba je… prostě má své kouzlo, které rozeznáte mezi milionem skladeb. Píseň, kterou tu budu dneska sdílet, je jedna z těch méně zvláštních. Sawano Hiroyuki na ní spolupracoval s jednou z výborných japonských zpěvaček LiSou, kterou mimochodem naprosto miluju.
A to je konec, přátelé. Předpokládám, že jste čekali TSFH nebo Audiomachine. Ty samozřejmě také poslouchám, ale jsou tak profláklí, že mi nepřipadalo důležité je sem zařadit. Navíc se v mém žebříčku nachází za výše zmíněnými interprety.
A co vy? Máte nějaké oblíbené skladatele?
Já poslouchám hudbu snad úplně ke všemu xD (tedy i k psaní). Je úžasné, jak dokáže podtrhnout atmosféru příběhu. Z mého repertoáru k této tvůrčí činnosti bych přidala ještě např. Two Steps From Hell, Aviators, Ivan Torrent, Adrian von Ziegler nebo Peter Crowley. Jinak sáhnu po čemkoli, co se zrovna hodí k tomu, co píši 😉